Jaguar S-Type 1998-2008
Vloženo: 17.02.2012
Změna: 19.11.2012 15:10
Diskuze: 0
Jaguar, tehdy schovaný pod křídly koncernu Ford, zvolil toto označení záměrně. Stejné totiž nesl už model, který se vyráběl v letech 1963-1968 a novodobý S-Type byl jeho pokračovatelem jak co do velikosti, tak i designu. Moderní variace na klasické ttéma s logem Jaguaru se poprvé představila 20. října 1998 na autosalonu v Birminghamu. Automobil byl postaven na podlahové plošině Ford DEW98, kterou sdílel se zatím poslední generací Fordu Thunderbird a Lincolnem LS. Design vzešel z pera Geoffa Lawsona, byl jeho posledním dílem pro Jaguar a nedá se nazvat jinak než retro.
Pod kapotami byly zpočátku dva motory. Menší vidlicový šestiválec třílitrového objemu dával 179 kW. Jednalo se o koncernovou pohonnou jednotku, kterou vyvinul Ford ve spolupráci s Mazdou, v S-Type ovšem dostala variabilní časování ventilů. Byl to také první motor V6 v Jaguaru vůbec. Druhým agregátem byl čtyřlitrový V8 s výkonem 209 kW, který pocházel z větší řady XJ X308. Přenos síly motoru a točivého momentu zajišťovaly buď pětistupňová mechanická převodovka nebo samočinná se stejným počtem stupňů, s osmiválcem se dodávala jen druhá jmenovaná. V showroomech po celém světě se novinka objevila v březnu roku 1999.Na autosalonu v italské Boloni v roce 2000 mohli novináři i návštěvníci vidět verzi Sport s větším osmiválcem, prodávala se ale i s menším motorem. Jak název napovídal, exteriér byl laděn více sportovně, zmizely chromované doplňky a standardem byla osmnáctipalcová kola.
Změny prodělal i interiér. První velké modernizace se S-Type dočkal na začátku roku 2002. Žádný zásadnější facelift se nekonal, ovšem technika se změnila razantně. Podvozek byl radikálně přepracován, S-Type dostal i nové zavěšení kol. Motor 3.0 V6 prošel modernizací zaměřenou na spolehlivost. Díky novému šestistupňovému automatu ZF se také zlepšila spotřeba paliva a jízdní dynamika. Osmiválcový čtyřlitr byl nahrazen odvozeným motorem s objemem 4,2 litru o výkonu 224 kW, který poháněl také novou generaci XJ X350. Kromě atmosférické verze byla na autosalonu v Los Angeles představena kompresorová varianta S-Type R s výkonem 298 kW, tedy 400 koní. Byla zamýšlena jako odpověď na BMW M5 E39, ale jeho popularity nedosáhla. Na první pohled byla rozeznatelná podle sportovních nárazníků, větších kol a síťované masky chladiče. Na opačném konci nabídky se objevil dvouapůllitrový vidlicový šestiválec s výkonem 150 kW, který pocházel z menšího X-Type. Úpravy modelové řady byly korunovány zcela novým interiérem. Všechny motory byly dodávány s již zmíněnou šestistupňovou automatickou převodovkou, šestiválce bylo možné objednat i s pětistupňovým manuálem. Zásadní facelift přišel v lednu roku 2004. Změnil se vzhled nejen přední části vozu, ale hlavně zadní, kde se objevil nový nárazník, výše umístěná zadní světla a široká chromovaná lišta, která se stala charakteristickým prvkem všech Jaguarů. Dalšího vylepšení se dočkal podvozek, ocelová kapota byla nahrazena hliníkovou. Tím se zlepšilo vyvážení vozu a také jeho celková ovladatelnost. Výkonové parametry pohonných jednotek se změnily nepatrně, třílitrový šestiválec dával 175 kW, 4,2litrový osmiválec 219 a jeho přeplňovaná varianta 291 kW.
Nejvýznamnější novinkou bylo ovšem uvedení turbodieselu. Motor o objemu 2,7 litru s výkonem 152 kW vznikl ve spolupráci Fordu a koncernu PSA. Pro S-Type ale doznal významných úprav. Tento agregát se stal novým základem nabídky, i když na některých trzích zůstal ještě v nabídce i benzínový 2,5 V6. Stejně jako ostatní motory se diesel dodával se šestistupňovým automatem ZF, ale na rozdíl od benzínových šestiválců měla manuálně řazená alternativa také šest stupňů. V interiérech verzí S-Type R a S-Type Sport se objevily doplňky z hliníku, u Jaguaru poprvé od šedesátých let. Standardem všech modelů se stal stabilizační systém DSC a na předních sedadlech našly své místo také aktivní hlavové opěrky. Do závěrečné fáze svého života vyjel S-Type v prosinci roku 2006 s decentním faceliftem, který měl hlavně zdůraznit sportovní image. Ten přiblížil vzhled běžných verzí vrcholnému erku - převzaly z něj charakteristickou síťovanou mřížku chladiče a sportovnější nárazníky, které byly dříve vyhrazené jen nejvýkonnější verzi. Model XS, který nahradil dřívější Sport, k tomu dostal nástavce nárazníků i prahů. S-Type R pak jezdil na nových devatenáctipalcových kolech. Z nabídky definitivně zmizel motor 2,5 V6 a ve Velké Británii se přestal prodávat atmosférický 4,2 V8. Detroitský autosalon pořádaný v lednu 2007 viděl koncept C-XF, studii nástupce S-Type. Sériová verze XF měla premiéru na podzim ve Frankfurtu a začala se vyrábět v továrně Castle Bromwich v polovině listopadu. Předchůdce se doprodával ještě v roce 2008, v České republice nalezly poslední dva kusy své nové majitele v srpnu.
Bezpečnost
Crashtest nezávislého sdružení Euro NCAP Jaguar S-Type neabsolvoval. Vzhledem k velikosti se však jedná o poměrně bezpečný automobil. V žebříčcích TÜV jej také nenalezneme. V obou případech je to dáno relativně malým rozšířením tohoto modelu na trzícch v Evropě. Verze 3,0 V6 absolvovala stotisícový test časopisu Auto Bild. Nutno dodat, že šlo o model před první modernizací, zkouška spolehlivosti byla zahájena v červenci roku 2000. Jak S-Type dopadl? Bohužel nepříliš lichotivě. Již z výroby byly nesprávně spasované dveře řidiče, v interiéru se občas ozývaly pazvuky a z klimatizace se linul zápach. I s jejím nastavením byly problémy. Pětistupňová samočinná převodovka řadila pomalu a necitlivě. Již v 18.000 km do řízení pronikaly rázy. Interiér se do 30.000 km rozvrzal naplno, přibyly drobnosti typu odlupujícího se laku na klikách dveří či uzávěru palivové nádrže, který se viklal. Při 45.000 km se rázy nakazila i zadní náprava. Zadní tlumiče a přední stabilizátory byly nakonec po 82.345 kilometrech vyměněny. Na konci stotisícového testu se ještě porouchala převodovka, na vině byla řídicí hydraulika. Nutno dodat, že vylepšená verze, která se v Evropě prodávala od března 2002, byla na tom se spolehlivostí komponent i kvalitou výroby a použitých materiálů mnohem lépe.
